Difrakční optické elementy (DOE)

Difrakční optické elementy tvoří dnes již velmi širokou řadu aplikací (viz Obrázek 16). Obor, který se zabývá teoretickou analýzou, návrhem, syntézou a výrobou difrakčních optických elementů se nazývá difraktivní optika.

  

Obrázek 16: Základní aplikace difraktivní optiky.

Aplikace je možno členit podle význačných rysů na několik základních skupin (přičemž některé aspekty se mohou prolínat): dispersní prvky, zobrazující a fokusační prvky, selektivní filtry, kombinační a dělící prvky, polarizační prvky, skanovací prvky, prvky pro vlnovodné struktury a integrovanou optiku, a odměřovací mřížky.

Přednostmi difrakčních optických struktur jsou zejména: široké možnosti zpracování vlnoplochy, flexibilita návrhu (počítačem generované struktury), kompaktnost, možnost 3D zobrazování, reprodukovatelnost, a vysoká disperze (tam, kde je třeba - spektroskopické účely). Mezi nevýhody patří: značné aberace při zobrazování, vysoká disperse (tam, kde není žádána - a tedy použitelnost v úzkém rozsahu vlnových délek, a technologická náročnost. Výhodné je též kombinovat difrakční optické elementy s klasickými (refrakčními) elementy, vzniká tak hybridní optický prvek - jako příklad může sloužit hybridní čočka na Obrázku 17.

  

Obrázek 17: Difrakční optický element lze kombinovat s klasickými refrakčními elementy, vzniká tak hybridní optický prvek.

Zpět: Měřící technika (interferometrie) O úroveň výše: Aplikace Pokračovat: Dispersní prvky