Holografie umožňuje vytvořit přesný optický duplikát objektu,
resp. duplikát jeho zvoleného stavu. Tento stav
pak může být interferometricky srovnáván s jiným stavem objektu,
vytvořeným např. mechanickým zatěžováním,
vnitřním pnutím, teplem, elektrickým proudem, apod.
Zejména impulsní holografická interferometrie umožňuje
studovat jevy velmi dynamické či s velmi krátkou dobou
života (plazmové objekty, rázové vlny, tepelná, akustická
a hydrodynamická pole, apod.), neboť expozice řádu
je dostatečnou zárukou ''stability'' objektu během této
doby. Přesnost měření se pohybuje v desetinách vlnové délky.