Optický záznam se provádí kopírováním masek vyrobených jinými (neoptickými) metodami, nebo pomocí metody bodového (mikrostrukturálního) zápisu difrakční struktury pomocí fokuzovaného paprsku (optický zapisovač). Paprsek většinou zapisuje strukturu napočteného interferenčního pole a to postupným projížděním (řádkováním) přes záznamové médium. Záznamovým médiem bývá často halogenostříbrný materiál.
Předností metody je možnost návrhů syntetických difrakčních struktur, a to i mimo viditelnou oblast a oblast dostupných vlnových délek laserů.
Nevýhodou metody je malá rozlišovací schopnost metody v porovnání s ostatními metodami (velikost optické stopy je v jednotách mikrometrů - ), vysoká pracnost a zdlouhavost metody (odtud plyne i rozměrová omezenost prvků), a skutečnost, že touto metodou vzniká pouze tenká difrakční struktura.