Vícenásobné duhy

Hlavní, prvotní duha tvoří na obloze velký oblouk o úhlové šířce asi 2o se spodním okrajem modrým a vrchním červeným, mezi nimi pak následují všechny spektrální barvy. Nad hlavní duhou bývá vidět slabší duha vedlejší, druhotná, která vzniká při dvojím odrazu paprsku v kapce a minimální deviaci. Ta má duhový úhel 53$^\circ$, úhlovou šířku 4$^\circ$ a obrácené pořadí spektrálních barev. Mezi oběma duhami leží tmavý Alexandrův pás (podle řeckého filosofa Alexandrose z Afrodisie). Vzniká zajímavá otázka, je-li možno vidět i další duhy třetího a vyšších řádů, vznikající při vícenásobných odrazech. Duha třetího a čtvrtého řádu se skutečně objevuje, ale na druhé straně oblohy a říká se jí také duha kolem slunce. Stejně tak duha čtvrtého řádu; duhy pátého a šestého řádu by byly opět na straně proti slunci, ale byly by tak slabé, že je otázka, máme-li věřit Flammarionově zprávě, že 15. 6. 1877 bylo v Portugalsku vidět duhu pětinásobnou. Duha se může také odrážet od vodní hladiny nebo oblak a pak vytváří i další různě propojené oblouky. Při podrobném zkoumání duhy zjistíme, že na její vnitřní straně se střídají zelené a růžové proužky a že její světlo je polarizované. Jsou-li vodní kapky, na nichž se světlo láme, příliš malé, vzniká duha bílá, je-li slunce hodně nízko nad obzorem, můžeme vidět duhu červenou.

Zpět: Duha O úroveň výše: Opticke ukazy v atmosfere Pokračovat: Halové jevy