Světlo noční oblohy

Noční obloha se nám jeví tmavá, osvětlena pouze Měsícem a hvězdami. Měsíc nám vysílá jen dvě desetitisíciny procenta světla slunečního, ale citlivé lidské oko se mu dovede přizpůsobit a orientovat se i za měsíčního svitu. Zdálo se, že za bezměsíčních nocí zbývá jen světlo hvězd. Začátkem 20. století si vědci ale spočítali, že v noci je více světla než dávají hvězdy. V roce 1919 americký astronom Vesto M. Slipher, objevitel známého rudého posuvu ve spektrech galaxií zjistil ve spektru noční oblohy zelenou čáru. Noční nebe tedy svítí zeleně! Později bylo potvrzeno, že světlo noční oblohy je způsobeno světélkováním atomů kyslíku a dusíku ve výškách 80-300 km. Ultrafialové sluneční paprsky ve dne štěpí molekuly těchto plynů na atomy a ty se pak v noci opět spojují a září.