Zpět: Aktivační analýza O úroveň výše: Aktivační analýza Pokračovat: Rentgenfluorescenční analýza

Příklady aplikace:

  

Obrázek 11: Kratér mykénského typu z pozdní doby bronzové.

Kratér mykénského typu z pozdní doby bronzové, nalezený v hrobce v Tel Dan v Izraeli. Aktivační analýzou byl stanoven obsah stopových prvků, zejména vzácných zemin, a porovnán s referenčními vzorky podobné keramiky různého zeměpisného původu. Toto srovnání jej odkazuje do argoské oblasti na Peloponésu a vylučuje jak místní původ na blízkém Východě, tak i vznik kratéru na Kypru jako po samotných Mykénách druhém z velkých center mykénské kultury. Obecně podobné výzkumy nasvědčují, že většina mykénské keramiky byla na blízký Východ dovážena z kontinentálního Řecka a jen malé množství je kyperského původu.

  

Obrázek 12: Obsah chrómu a niklu zjištěný aktivační analýzou v keramických střepech z archeologických nálezů v Knóssu a v Mykénách.

Obsah chrómu a niklu zjištěný aktivační analýzou v keramických střepech z archeologických nálezů v Knóssu a v Mykénách. Korelační graf ukazuje dvě jasně odlišené skupiny. Výjimku představuje jediný vzorek z Knóssu. Analytické stanovení dalších prvků ukázalo také výrazně vyšší koncentraci europia a cesia a nižší koncentraci železa než v ostatních knósských vzorcích, což nasvědčuje, že tento vzorek není místního původu.

  

Obrázek 13: Použití neutronové aktivační analýzy ke stanovení obsahu stříbra, zlata, mědi a cínu v římských mincích.

Neutronová aktivační analýza byla použita ke stanovení obsahu stříbra, zlata, mědi a cínu v římských mincích z doby císaře Konstantina I. (vládl v letech 306-337). Bylo zkoumáno více než 200 různých mincí, k aktivaci bylo použito poměrně jednoduchého zařízení s radionuklidovým zdrojem neutronů, obsahujícím 1 mg ²⁵²Cf. I přes nízké toky neutronů, nesrovnatelné s toky při aktivaci v jaderném reaktoru, byla chyba stanovení zlata jen 0,05% a stříbra 0,1%. Výsledky svědčí o tom, že u daného typu mincí bylo vždy dodržováno složení kovu s vysokou přesností, což svědčí o mimořádně kvalitní práci císařských mincoven.

  

Obrázek 14: Keltský náramek z modrého skla z archeologických nálezů v Tursku.

Keltský náramek z modrého skla z archeologických nálezů v Tursku (severně od Prahy) z pozdního laténského období cca 150 - 0 př. n. l.). Je to jeden ze 43 vzorků skla z českých nálezů, zkoumaných v rámci jednoho vědeckého projektu aktivační analýzou s cílem rozlišit jednotlivé skupiny a místa původu surovin a produkce. Jednoznačně odlišné složení mé sklo z doby pozdně halštatské, raně laténské, pozdně laténské, odlišné je i sklo z římské doby. Je pravděpodobné, že např. podle obsahu manganu ve skle z laténského období lze provést i jemnější časové rozlišení.

Zpět: Aktivační analýza O úroveň výše: Aktivační analýza Pokračovat: Rentgenfluorescenční analýza