Velice důležité je rozdělení prostředí podle toho, zda rychlost šíření (přenos monochromatické vlny - tzv. fázová rychlost) je nezávislá na vlnové délce - bezdispersní prostředí, nebo závislá - disperzní prostředí. Tato závislost rychlosti šíření světla v prostředí na jeho frekvenci se nazývá disperze světla (bílé světlo se při lomu rozloží na barevné složky: červenou - nejmenší index lomu, oranžovou, žlutou, zelenou, modrou a fialovou - největší index lomu). Rozlišujeme tzv. normální disperzi, kdy se rychlost světla s rostoucí frekvencí zmenšuje, a anomální disperzi, kdy je tomu naopak. Jednotlivá prostředí se charakterizují pomocí indexu lomu. Disperze se projevuje jako závislost tohoto indexu lomu na vlnové délce světla a u hranolů způsobuje z dopadajícího bílého světla vytvoření duhového spektra. Pro jednu konkrétní frekvenci označujeme světlo jako monochromatické.