Zpět: Rentgenfluorescenční analýza O úroveň výše: Rentgenfluorescenční analýza Pokračovat: O tomto dokumentu ...

Příklady aplikace:

  

Obrázek 17: Šperky z doby kolem první čtvrtiny 7. století z archeologických nálezů v Kentu.

Šperky pocházející z doby kolem první čtvrtiny 7. století z archeologických nálezů v Kentu, Anglie. Rentgenfluorescenční analýzou byl stanovován poměr zlata, stříbra a mědi. Kruhová brož je vyrobena z vysoce kvalitního materiálu (85% Au, 12% Ag, 3% Cu). Stříbro spony obsahuje 2% zlata a 10% mědi, zlacení po stranách destičky a zlatý filigrán na její horní straně mají odlišné složení (69% Au, 30% Ag a 1% Cu, respektive 70% Au, 20% Ag a 10% Cu), tj. i na jediný šperk bylo používáno zlato různého původu. Obecně výsledky takových studií svědčí o vysoké kvalitě používaných materiálů i práce anglosaských zlatníků z tohoto období. Lze odtud činit i závěry týkající se chronologie - analýzy mincí svědčí o tom, že tak kvalitní zlato, jaké je použito na broži, se po roce 625 nenalézá, zatímco spona může být mladší.

  

Obrázek 18: Britské cínové odměrné konvice na víno z 18. a 19. století.

Britské cínové odměrné konvice na víno z 18. a 19. století, analyzované z hlediska složení materiálu a jeho časového vývoje. Obsah cínu v nich je obecně nižší než v jiných typech cínového nádobí ze stejného období. Kvalita anglických nádob, posuzovaná podle obsahu cínu, klesá postupně od r. 1700 do r. 1900, zároveň vzrůstá příměs antimonu. Složení obdobných skotských nádob se v průběhu sledovaných dvouset let podstatně nemění, nicméně jsou ještě nižší kvality než anglické nádoby. Je zjevné, že skotští cínaři i v poměrně dávných dobách byli velmi kvalifikovaní a byli schopni řídit kvalitu slitiny tak, aby se dosáhlo co největší užitné hodnoty za co nejmenší cenu.

  

Obrázek 19: Bronzová soška Medey omlazující Aesona.

Bronzová soška Medey omlazující Aesona z J. Paul Getty Museum v kalifornském Marina del Rey, připisovaná francouzskému sochaři Louisu-Simonu Boizotovi (1743-1809). Rentgenfluorescenční analýza odhalila, že vnější povrch byl patinován platinou a dovolila rozhodnout, jako technologií bylo patinování prováděno. Elektrolytické pokovení bylo vyloučeno, protože nebyl nalezen žádný platinový pokryv na dostupném vnitřním povrchu, použití amalgamu rtuti a platiny protože v platinové vrstvičce nebyly nalezeny stopy rtuti a nebyla nalezena místa silnějšího pokryvu v místech, kde se amalgam více rozlil. Jedinou technologickou možností je tedy pokovení z roztoku. Paralelní studium rentgenovou radiografií ukázalo, že soška byla odlévána a sestavena z 18 samostatných dílů.

  

Obrázek 20: Rentgenfluorescenční spektrum modrobílého čínského porcelánu.

Typické rentgenfluorescenční spektrum modrobílého čínského porcelánu z doby vlády Cheng-Hua (1465-87) z dynastie Ming, nalezeného ve vraku španělské galeony Nuestra Seňora de la Pura y Limpia Concepción, která se potopila v r. 1641 na sever od ostrova Hispaniola ve Velkých Antilách. Charakteristické záření X je buzeno radionuklidovým zdrojem ¹⁰⁹Cd. Jsou dobře rozlišitelné čáry od manganu, kobaltu, rubidia, stroncia, zirkonu a niobu. Obsah těchto prvků může sloužit k ověření autenticity porcelánu, např. pomocí korelačního grafu poměrů Rb/Sr a Zr/Nb.

  

Obrázek 21: Raffaelův obraz Kladení do hrobu z římské Galleria Borghese.

Raffaelův obraz Kladení do hrobu z římské Galleria Borghese. Rentgenfluorescenční analýza složení barev na 31 místech obrazu umožnila identifikovat místa pozdějších oprav a přemaleb, protože složení barev a přítomnost stopových prvků se s časem měnily. Pozdější původ identifikuje např. přítomnost zinku, chromu nebo titanu v barvách, zjištěná ve 12 měřených místech.

  

Obrázek 22: Rentgenogram tzv. Drakeovy desky, uložené v Bancroft Library, University of California, Berkeley.

Rentgenogram tzv. Drakeovy desky, uložené v Bancroft Library, University of California, Berkeley. Je to mosazná deska o tloušťce kolem 3,2 mm, šířce asi 20 cm a výšce 14 cm. Na jedné straně je nápis, který vznáší nárok na zemi ve jménu anglické královny Alžběty a oznamuje, že desku zanechal Francis Drake v r. 1579. Deska byla nalezena v r. 1936 v Marin County u Sanfranciského zálivu a od r. 1937 je uchovávána na University of California. V r. 1974 ředitel Bancroft Library Prof. J. D. Hart rozhodl o znovuprověření její autenticity. Bylo použito několik analytických metod, nejvíce prvků bylo stanovováno aktivační analýzou (Cu, Zn, Cd, Sn, Ag, Sb, In, Au). Pb a Fe byly stanovovány rentgenfluorescenční analýzou, Mg a Fe emisní spektroskopií, Pb, Ag a Cd také atomovou absorpční spektrometrií. Obsah olova a železa svědčí o tom, že zinek ve slitině byl vyráběn v retortové peci s pravděpodobnou redestilací. To je technologie, která se začala používat koncem osmnáctého století. Velmi malé stopy Sb, As, Ni, Co, Ag a Au nasvědčují, že byla pro slitinu použita vysoce čistá měď, dostupná běžně teprve kolem poloviny devatenáctého století. Vysoký stupeň homogenity složení i velmi rovnoměrná tloušťka desky odpovídá válcované mosazi vyráběné až ve dvacátém století. Všechna tato zjištění nasvědčují, že deska není autentická a byla vyrobena nejdříve koncem osmnáctého, ale s největší pravděpodobností až ve dvacátém století.

  

Obrázek 23: Katedrála v Seville, 1.

  

Obrázek 24: Katedrála v Seville, 2.

Na základě analýzy 14 stopových prvků v materiálu z vnějších stěn katedrály v Seville a v kameni z okolních lomů připadajících v úvahu jako zdroj stavebního materiálu bylo stanoveno, odkud byl kámen na stavbu přivážen. V archivech katedrály bylo dokumentováno více než dvacet lomů, které se na její stavbě podílely, ale jejich přesná lokalizace nebyla známa. Geologicky připadá v úvahu pruh třetihorních hornin z levého břehu řeky Guadalquivir. Výsledky ukazují, že největším zdrojem byl lom Puerto de Santa Maria nedaleko Cadizu. Bylo použito více analytických metod (atomová absorpční analýza, optická emisní analýza) v kombinaci s mineralogickou a petrografickou analýzou.

Zpět: Rentgenfluorescenční analýza O úroveň výše: Rentgenfluorescenční analýza Pokračovat: O tomto dokumentu ...