Typy difrakčních mřížek
Rozdělení mřížek podle počtu souřadných os
  • jednodimenzionální struktura mřížky (proměnlivý index lomu) se periodicky mění pouze v závislosti na jedné ose (x na obrázku), na ose y nezávisí difrakce. Takové mřížky jsou tvořeny rovnoběžnými vrypy (podél osy y na obr.). Znázorňujeme je průřezem z profilu.
  • dvoudimenzionální struktura těchto mřížek je závislá na dvou osách souřadného systému, na obrázku x,y. Profil je periodický vzhledem ke oběma těmto osám , které ovšem nemusí být kolmé. Podle toho rozeznáváme šikmoosé nebo kolmoosé dvoudimenzionální mřížky.
Rozdělení mřížek podle směru difrakce

Podle směru, kam se šíří difraktovaná vlna, rozeznáváme
transmisní průchodové) nebo
reflexní (odrazné) difrakční mřížky. V optických zařízeních se používají hlavně transmisní mřížky, protože často slouží pro odstranění nežádoucíh přebytečných paprsků. Neprůhledné reflexní mřížky jsou vyrobeny z dobře vodivých materiálů (kovů).

Rozdělení mřížek podle mřížkového profilu (jednodimenzionální mřížky)

Profil mřížky, který je vždy periodický může mít různý charakter. Rozhodující je funkce změny indexu lomu v závislosti na ose x.

  • reliéfní mřížkymají pouze dvě hodnoty indexu lomu v mřížkovém profilu, mezi nimiž je rozhraní křivočarého průběhu. Funkce rozhraní může být spojitá , stupňovitánebo nespojitá.
  • mřížky s modulovaným indexem lomu zde se mění index lomu v celém objemu mřížky (ovšem opět periodicky v závislosti na ose x). Mřížky tohoto typu vznikají hlavně interferenčními metodami zápisu do optického materiálu.

Speciální často užívané tvary difrakčních profilů

  • binární profil je důležitý zvláště při syntéze difrakčních mřížek, počítačem generované struktury mají tento profil (ne nutně nepravidelný)
  • pilovitý (blejzovaný) profil je vhodný pro vyskokou difrakčním účinnost při malé tloušťce profilu a pro relativně jednouduchou výrobu
  • sinový profil
  • harmonická funkce profilu je základní tvar periodických struktur
  • stupňovitý (lamelární profil) všechny spojité i nespojité mřížkové profily lze s jistou přesností aproximovat stupňovitým profilem, který je významný z hlediska výroby i z hlediska teoretické analýzy difrakce

obsah další předchozí