Z kvantové teorie vodíkového atomu víme, že energie kvantových
stavů tohoto systému, pokud není ve vnějším elektrickém nebo
magnetickém poli, závisí pouze na hlavním kvantovém čísle .
U atomů s více elektrony je však situace obecně jiná. Vzájemná
interakce elektronů v periferní oblasti atomu vede ke vzniku
efektivního pole, jež se liší od pole bodového náboje
a degenerace kvantových stavů se snímá - objeví se zřetelná,
někdy velmi výrazná závislost energie stavu na vedlejším
kvantovém čísle
. Obrázek ukazuje, že u atomů s větším atomovým
číslem se může stát, že energie kvantového stavu
s dosti velkou
hodnotou vedlejšího kvantového čísla
může být vyšší
(v absolutní hodnotě menší), než je energie některých stavů
s hlavním kvantovým číslem
. To má pak dramatický vliv na
postupné obsazování elektronových slupek v závislosti na atomovém
čísle, jež se projeví globálně ve struktuře periodické soustavy
prvků.
Kredit: R. Eisberg, R. Resnick: Quantum Physics of Atoms, Molecules, Solids, Nuclei and Particles. Wiley, New York 1985.