Princip: působením kosmického záření v atmosféře kontinuálně vzniká radioaktivní 14C v reakci s neutrony:
14 +
14
+
Poločas přeměny 14C je 5730 roků, proto se v atmosféře nehromadí bez omezení. Za předpokladu časově neproměnného toku kosmického záření se postupně ustavila rovnováha mezi produkcí radioaktivního uhlíku a jeho úbytkem radioaktivní přeměnou a tedy i rovnovážný poměr mezi množstvím neaktivního a radioaktivního uhlíku v atmosféře (cca 1 g 14C na 1012 g vzdušného uhlíku). Ve formě CO 2 přechází uhlík dýcháním do biologických organismů, proto i v nich se vytvoří rovnovážná koncentrace 14C.
Po odumření rostliny či živočicha:
C(t) = C(0)e - t
C(0) lze získat ze ``současných'' vzorků, je známá fyzikální
konstanta
změřením současné koncentrace C(t) a jednoduchým
výpočtem se dá stanovit čas t .
Poznámka: Pojem ``současný'' vzorek je poněkud problematický, protože lidské aktivity rovnováhu v současnosti poněkud narušily. Jedním faktorem je chrlení velkého množství neaktivního uhlíku ve zplodinách ze spalování fosilních paliv po nástupu průmyslové revoluce, které snižuje koncentraci 14C, druhým produkce 14C při testech jaderných zbraní v padesátých a šedesátých letech, která jeho koncentraci zvýšila. Nelze tedy vzít jakýkoli současný materiál, jako základní standard se zpravidla uvažují vzorky kyseliny oxalové připravené americkým National Bureau of Standards.
První úspěchy metody: datování dřevěných předmětů ze staroegyptských hrobů, odhalení padělku faraonského sarkofágu, který původně oklamal i jednoho z nejvýznamnějších egyptologů své doby J. H. Breasteda.
Datovatelné nálezy: dřevo (i zuhelnatělé z dávných ohnišť), dřevěné uhlí, obilní zrna, kosti, rašelina, ulity a skořápky, usazeniny, papír, kůže atp. (v podstatě cokoliv organického původu).
Měřitelné stáří: do asi 50 000 let, chyba v optimálním případě i kolem 1%, s použitím urychlovače jako hmotnostního spektrometru lze jít i dále do minulosti, pak je však již měření zatíženo velkou chybou.
Nejdůležitější problémy metody:
Poznámka: Pozadí detektoru - signál, který detektor dává v případě, že není ozařován měřeným zdrojem záření. Je způsoben kosmickým zářením, přírodními radionuklidy v materiálech samotného detektoru i v okolí, šumem v elektronických obvodech atp. Potlačit je lze pečlivým výběrem materiálů detektoru, stíněním proti vnějšímu záření a vhodnými úpravami elektronických obvodů zpracovávajících signál.
Poznámka: Dendrochronologické datování je datování pomocí letokruhů stromů. Je založeno na myšlence, že v dané zeměpisné oblasti je sled širších letokruhů, odpovídajících teplým a vlhkým rokům, a užších letokruhů, odpovídajících sušším a chladnějším rokům, zcela charakteristický, protože je dán posloupností, v jaké za sebou takové roky následovaly. Na základě vzájemně na sebe navazujících vzorků dřeva z různých období lze tak sestavit stupnici sahající daleko do minulosti a s ní srovnávat sled letokruhů ve dřevě z nalezených objektů.
Poznámka: Izotopová frakcionace - izotopické složení prvků majících více stabilních izotopů je konstantní. Poměr různých stabilních izotopů však může být narušen při některých fyzikálních procesech, při nichž hraje roli nestejná hmotnost atomů (např. při difúzi).
Milan Šiňor