S ohledem na celkový rozsah popsané problematiky, jejích potenciálních přínosů, principiální znalosti řešení všech hlavních problémů, poměrně rychlého postupu řešení a přípravě široké mezinárodní spolupráce je na místě otázka, zda a kdy se tyto technologie stanou reálnou alternativou i pro podmínky ČR. A i když je hotová odpověď jistě předčasná, rozhodně je důležité aktivně spolupracovat, a to zejména v těch oblastech, kde k tomu máme velmi dobré předpoklady. Jako nejvhodnější se ukazuje aktivní zapojení do připravované (a v mnoha směrech již probíhající) mezinárodní spolupráce. Znamená to ovšem odpovídající domácí odborné zázemí.

Mezinárodní spolupráce

Řada důležitých prací byla však již u nás udělána. Jako příklad lze uvést založení dokumentačního střediska při Ústavu jaderné fyziky AV ČR a odborné konference, které inventarizovaly možnosti a zájmy českých vědeckých, výzkumných i průmyslových institucí podílet se na řešení této problematiky. K disposici jsou již rovněž seriózní studie, poměrně podrobně specifikující celou problematiku s vytypováním oblastí, na kterých se ČR může aktivně podílet a které domácí organizace (zejména ÚJF AV ČR, FJFI ČVUT, ÚJV a.s., ŠKODA Plzeň, ČEZ a.s., ÚJP apod.) k tomu mají předpoklady. Přitom se ukazuje, že bude vhodné domácí kapacity zaměřit zejména na řešení problémů spojených se zdrojem neutronů a s fyzikou, technologií a provozem podkritické násobící soustavy.

Potřebné odborné kontakty již byly navázány s řadou špičkových zahraničních pracovišť. Jedná se zejména o Los Alamos National Laboratory, USA, Royal Institute of Technology Stockholm, Švédsko, CERN Cadarache, Francie a Ruské vědecké centrum - Kurčatov, Moskva a další. Vhodná bude i participace na mezinárodním koordinovaném výzkumném programu MAAE ve Vídni. V rámci vnitrostátní kooperace se předpokládá zejména spolupráce specializovaných ústavů AV ČR a fakult UK a ČVUT Praha a spolupráce s aplikovaným a průmyslovým výzkumem. Jednou z nepominutelných úloh bude koordinace uvedených výzkumných aktivit v ČR a jejich účinné vazby na mezinárodní úsilí a jistá výhodná integrace s ním.

Z bližšího pohledu na podmínky ČR vyplývá, že problematika ADTT by měla být nyní sledována zejména na úrovni vědeckovýzkumné. Dobré předpoklady však máme i pro úroveň výzkumně realizační. V souvislosti s experimentálním ověřováním problematiky systému ADTT se např. uvažuje o některých modifikacích (rozšíření možností) školního reaktoru VR-1, který je provozován od roku 1990 na FJFI ČVUT Praha. Obdobné, avšak z několika hledisek pokročilejší experimenty se v rámci výzkumu problematiky ADTT v ČR mohou uskutečnit na reaktoru LR-0 v ÚJV Řež a.s.

I když lze nezbytné výzkumné práce vyspecifikovat poměrně snadno a za předpokladu dostatku finančních prostředků se s chutí do jejich řešení pustit, je nutné mít na mysli, že praktické využití nebude v žádném případě krátkodobou a zejména levnou záležitostí.

Zpět na úvodní stránku