Výzkumné programy ve světě a jejich cíle
V posledních zhruba třech letech jsme svědky prakticky celosvětového zaměření na
studium a perspektivu využití naznačené možnosti. Patrně všechny země s rozvinutým
jaderným programem studují možnosti, hledají optimální varianty a zvažují mezinárodní
spolupráci. Jako příklady lze uvést:
- V USA se zneškodňováním jaderných odpadů na bázi transmutací intenzivně
zabývají v Národní laboratoři v Los Alamos (LANL). Existuje několik různých
projektů, z nichž projekt (ATW-Accelerator Transmutation of Waste), nověji již
značený ADTT předpokládá použití lineárního urychlovače s vysokým proudem
protonů (až 250 mA) a jejich energií asi 1600 MeV.
- Japonský výzkumný ústav pro atomovou energii (JAERI) v současné době řeší
dlouhodobý výzkumný a vývojový národní program OMEGA (Option Making Extra
Gains from Actinides and Fission products). Tento program obsahuje separaci
a transmutaci aktinidů, dlouhodobých štěpných produktů, jakož i projekt jaderné
elektrárny na bázi urychlovače.
- Ve Francii nově iniciovaný program SPIN (SP-Separation, IN-Incineration) směřuje
k celkovému omezení množství aktivity radioaktivních odpadů určených pro
geologické uložení.
- V SNS jsou práce zaměřeny na transmutaci radioaktivních odpadů v rychlých
reaktorech a před ukončením je program spojený s těžkovodními reaktory. Současně
se zvažují různé typy intenzivního neutronového zdroje (protonové a deuteronové
urychlovače, betatrony kombinované s násobící soustavou apod.).
- Projekt Evropského centra jaderných výzkumů (CERN), vede prof.C.Rubbia)
předpokládá použití výkonného urychlovače, ale s menším proudem svazku než v
LANL (5-6 mA). V projektu se poukazuje na možnost tvorby štěpného materiálu z
232Th a 238U, ale nevěnuje se přímo pozornost problému likvidace radioaktivních
odpadů.
- Švédsko věnuje programu ADTT velkou pozornost a patří v Evropě k předním
zemím v této oblasti. Mimo jiné pořádá i velká mezinárodní setkání, např. v červnu
1996 v Kalmaru "2nd International Conference on Accelerator-Driven
Transmutation Technologies and Aplications".
- Podle posledních zpráv se předpokládá i iniciativa Mezinárodní agentury pro
atomovou energii (MAAE), protože je zřejmé, že problematika je natolik specifická, že její
řešení zřetelně přesáhne jednotlivé státy. Je totiž zřejmé, že otázka plutonia je
neoddělitelně spojena s problematikou nešíření jaderných zbraní, kterou MAAE
velice přísně sleduje.
Cílem vědeckovýzkumné základny je konstrukce jaderné elektrárny, v níž bude
principiálně vyloučena možnost dosažení kritického stavu jaderného reaktoru a zároveň
umožněna kontinuální separace krátkodobých a dlouhodobých isotopů (včetně aktinidů) z
primárního palivo-chladivového okruhu. Klíčovou částí takové elektrárny bude, kromě
urychlovače a zařízení mechanického a elektrochemického reprocessingu, podkritický
reaktorový systém a vhodný zdroj neutronů. Přístupy jednotlivých zemí a jejich
laboratoří se však v tempu výzkumu i dosud vynaložených prostředcích značně liší, a to
včetně hlavního účelu (zda likvidace plutonia nebo odpadů nebo výroba energie).